Probouzení mezi 2–4 ráno může souviset s přirozeným cirkadiánním rytmem těla, ranním nárůstem hormonu kortizolu a citlivostí nervového systému během hormonálních změn.

Mnohé ženy si všimnou, že se během noci pravidelně budí přibližně mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní.

Usnou bez větších problémů, ale v časných ranních hodinách se náhle probudí a někdy je obtížné opět usnout.

Tato probouzení jsou často připisována stresu nebo náhodnému přerušení spánku. Ve skutečnosti však mohou souviset s biologickými rytmy těla a hormonální regulací nervového systému.

Spánek totiž není pasivní proces. Je řízen komplexní souhrou mezi hormony, mozkem a tzv. cirkadiánními rytmy.

Cirkadiánní rytmy a biologické hodiny

Lidské tělo funguje podle přibližně 24hodinového biologického cyklu nazývaného cirkadiánní rytmus.

Tento systém řídí například:

• spánek a bdělost
• tělesnou teplotu
• hormonální produkci
• metabolismus

Cirkadiánní rytmy jsou koordinovány částí mozku nazývanou suprachiasmatické jádro.

Během noci se v těle střídají různé fáze spánku, přičemž hormonální aktivita se postupně mění (Roenneberg, 2012).

Kortizol a časné ranní hodiny

Jedním z hormonů, který hraje významnou roli v tomto procesu, je kortizol.

Kortizol je součástí přirozeného stresového systému těla. Jeho hladina se během dne mění podle cirkadiánního rytmu.

Během noci je kortizol obvykle nízký, ale v časných ranních hodinách začíná postupně stoupat, aby tělo připravil na probuzení.

Tento proces se nazývá cortisol awakening response (Chrousos, 2009).

Pokud je nervový systém citlivější nebo přetížený stresem, tento nárůst kortizolu může způsobit časné probuzení.

Hormonální změny a citlivost spánku

Během perimenopauzy se mění stabilita hormonálního systému.

Kolísání estrogenu a progesteronu může ovlivnit i regulaci nervového systému a stresové reakce.

Progesteron má přirozený uklidňující účinek na mozek. Když jeho hladiny kolísají, nervový systém může být citlivější na aktivaci během noci (Prior, 2018).

To může přispět k tomu, že spánek je lehčí a přerušovaný.

Propojení mezi stresem a nočním probouzením

Nervový systém reaguje na stres prostřednictvím tzv. HPA osy (hypothalamus – hypofýza – nadledvinky).

Tato osa reguluje produkci stresových hormonů včetně kortizolu.

Pokud je organismus dlouhodobě vystaven psychickému nebo fyzickému stresu, může být aktivita této osy zvýšena.

To může ovlivnit i noční spánek a vést k časnému probouzení (McEwen, 2007).

Proč jsou tato probouzení poměrně častá

Probouzení v časných ranních hodinách je poměrně časté, zejména v období hormonálních změn.

Ne vždy znamená, že jde o problém se spánkem.

Často jde o kombinaci více faktorů:

• cirkadiánních rytmů
• hormonálních změn
• citlivosti nervového systému
• stresové zátěže

Porozumění těmto biologickým procesům může pomoci lépe pochopit, proč se taková probouzení objevují.

Často kladené otázky

Proč se budím mezi 2. a 4. hodinou ráno?

Časné ranní probouzení může souviset s cirkadiánním rytmem, postupným ranním nárůstem kortizolu, stresovou zátěží a citlivějším nervovým systémem.

 

Souvisí probouzení v noci s kortizolem?

Může. Kortizol začíná v časných ranních hodinách přirozeně stoupat. Pokud je nervový systém přetížený nebo citlivější, tento nárůst může přispět k probuzení.

 

Může perimenopauza ovlivnit noční probouzení?

Ano. Kolísání estrogenu a progesteronu může ovlivnit stabilitu spánku, regulaci tělesné teploty i citlivost nervového systému.

 

Znamená probouzení mezi 2–4 ráno vždy poruchu spánku?

Ne vždy. Může jít o kombinaci biologických rytmů, stresové reakce a hormonálních změn. Důležité je všímat si frekvence, intenzity a dopadu na fungování během dne.

 

Proč je po probuzení někdy obtížné znovu usnout?

Pokud je nervový systém aktivován stresem nebo nárůstem kortizolu, tělo se může rychleji dostat do stavu bdělosti a návrat do spánku může být náročnější.

Související články

Pokud vás zajímá více o spánku a hormonálních změnách, můžete pokračovat těmito články:

• Perimenopauza: co se děje v těle po 35
• Proč se po 35 mění kvalita spánku
• Kortizol a stres: jak ovlivňují hormonální rovnováhu
• Proč energie během dne kolísá
• Mozková mlha po 35: proč se zhoršuje koncentrace

Odborné zdroje

Fiona C. Baker, 2018, Sleep and circadian rhythms in the menopausal transition, Sleep Medicine Clinics

George P. Chrousos, 2009, Stress and disorders of the stress system, Nature Reviews Endocrinology

Bruce S. McEwen, 2007, Physiology and neurobiology of stress and adaptation, Physiological Reviews

Jerilynn C. Prior, 2018, Perimenopause endocrinology, Endocrine Reviews

Till Roenneberg, 2012, Circadian rhythms and human biological timing, Nature Reviews Neuroscience