Perimenopauza: co se děje v těle po 35 a proč o tom potřebujeme mluvit
Úvod
Perimenopauza je přechodné období před menopauzou, během kterého se postupně mění hormonální regulace mezi mozkem a vaječníky. Může trvat přibližně 4 až 10 let a ovlivňuje spánek, metabolismus i nervový systém.
Mnohé ženy začnou někdy po třicítce vnímat jemné změny v tom, jak se jejich tělo cítí a funguje.
Spánek už nemusí být tak hluboký jako kdysi. Energie během dne kolísá a koncentrace může být o něco slabší než před pár lety.
Tyto změny se často připisují stresu nebo náročnému životnímu tempu. V mnoha případech však souvisí s přirozeným biologickým procesem nazývaným perimenopauza po 35.
Perimenopauza je přechodné období před menopauzou, během kterého se postupně mění hormonální regulace ženského těla. Tento proces může začít několik let před samotnou menopauzou a je přirozenou součástí ženského stárnutí (Santoro, 2016).
Co je perimenopauza
Perimenopauza označuje fázi, během které se mění komunikace mezi mozkem, hypofýzou a vaječníky.
Tyto orgány spolu tvoří hormonální systém, který řídí menstruační cyklus.
Mozek prostřednictvím hormonů FSH a LH signalizuje vaječníkům, aby produkovaly estrogen a progesteron. S přibývajícím věkem se však citlivost tohoto systému postupně mění.
Výsledkem je, že hormonální hladiny mohou mezi jednotlivými cykly výrazněji kolísat (Freeman, 2010).
Perimenopauza může trvat přibližně 4 až 10 let před menopauzou.
Kdy začíná perimenopauza
Perimenopauza se nejčastěji začíná mezi 35. a 45. rokem života.
U některých žen se první hormonální změny objevují dříve, u jiných až blíže ke čtyřicítce.
Začátek perimenopauzy je individuální a souvisí s více faktory, například:
- genetickou predispozicí
- životním stylem
- celkovým hormonálním zdravím
Proto se první projevy perimenopauzy po 35 mohou u různých žen objevovat v odlišnou dobu a s různou intenzitou.
Hormonální změny po 35
Jednou z prvních změn během perimenopauzy je kolísání hladiny progesteronu.
Progesteron se produkuje po ovulaci. Když se ovulace začne objevovat méně pravidelně, jeho hladiny mohou být nižší nebo nestabilní.
Tyto hormonální výkyvy následně ovlivňují i další systémy v těle (Prior, 2018).
Estrogen a progesteron totiž neovlivňují jen reprodukční systém. Podílejí se také na regulaci:
- nervového systému
- metabolismu
- tělesné teploty
- spánkových cyklů
Vliv na nervový systém
Hormony hrají důležitou roli při regulaci neurotransmiterů v mozku.
Estrogen například ovlivňuje systémy serotoninu a dopaminu, které jsou důležité pro náladu, koncentraci a kognitivní funkce (Maki, 2015).
Během perimenopauzy může kolísání estrogenu ovlivnit i citlivost nervového systému.
Některé ženy proto začnou vnímat například:
- větší citlivost na stres
- změny nálady
- zhoršenou koncentraci
Tyto změny jsou často velmi jemné a objevují se postupně.
Metabolismus a hormonální změny
Estrogen hraje roli také při regulaci metabolismu.
Podílí se na:
- citlivosti na inzulin
- využívání energie v buňkách
- rozložení tukové tkáně
Během perimenopauzy se proto může měnit způsob, jakým tělo hospodaří s energií (El Khoudary, 2020).
Některé ženy si například všimnou:
- pomalejší regeneraci
- jednodušší přibírání
- kolísání energie během dne
Proč se mění kvalita spánku
Spánek je jednou z oblastí, kterou hormonální změny ovlivňují poměrně brzy.
Estrogen a progesteron se podílejí na regulaci spánkových cyklů i tělesné teploty.
Kolísání těchto hormonů může vést k:
- mělčímu spánku
- častějšímu probouzení
- časnému rannímu vstávání (Baker et al., 2018)
Spánek je zároveň úzce propojen s cirkadiánními rytmy a stresovou reakcí organismu.
Proč je důležité o perimenopauze mluvit
Přestože je perimenopauza přirozená biologická fáze života, mnoho žen o ní dostává jen velmi málo informací.
První symptomy jsou často interpretovány jako:
- stres
- pracovní vyčerpání
- nedostatek disciplíny
- psychické přetížení
Pochopení hormonálních procesů může pomoci lépe interpretovat signály těla a přistupovat k nim s větším porozuměním.
Perimenopauza je přirozená biologická fáze
Perimenopauza není onemocnění.
Je to období, během kterého se hormonální systém postupně mění a organismus se adaptuje na nové biologické podmínky.
Pochopení biologických procesů, které stojí za perimenopauzou po 35, může být prvním krokem k tomu, aby ženy dokázaly signály svého těla vnímat s větší pozorností a respektem.
Často kladené otázky
Proč se budím mezi 2. a 4. hodinou ranní?
Časné ranní probouzení může souviset s cirkadiánním rytmem, postupným ranním nárůstem kortizolu, stresovou zátěží a citlivějším nervovým systémem.
Souvisí probouzení v noci s kortizolem?
Může. Kortizol začíná v časných ranních hodinách přirozeně stoupat. Pokud je nervový systém přetížený nebo citlivější, tento nárůst může přispět k probuzení.
Může perimenopauza ovlivnit noční probouzení?
Ano. Kolísání estrogenu a progesteronu může ovlivnit stabilitu spánku, regulaci tělesné teploty i citlivost nervového systému.
Znamená probouzení mezi 2–4 ráno vždy poruchu spánku?
Ne vždy. Může jít o kombinaci biologických rytmů, stresové reakce a hormonálních změn. Důležité je všímat si frekvence, intenzity a dopadu na fungování během dne.
Proč je po probuzení někdy těžké znovu usnout?
Pokud je nervový systém aktivován stresem nebo nárůstem kortizolu, tělo se může rychleji dostat do stavu bdělosti a návrat do spánku může být náročnější.
Související články
Pokud vás zajímá více o jednotlivých aspektech hormonálních změn, můžete pokračovat těmito články:
Perimenopauza vs. menopauza: jaký je mezi nimi rozdíl
Proč se po 35 mění kvalita spánku
Proč se budíme mezi 2–4 ráno
Mozková mlha po 35: proč se zhoršuje koncentrace
Proč energie během dne kolísá
Kortizol a stres: jak ovlivňují hormonální rovnováhu
Jak dlouho trvá perimenopauza
Jak podpořit tělo během hormonálních změn
Odborné zdroje
Santoro, N. (2016), The menopausal transition, Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism
Freeman, E. W. (2010), Hormones and menopausal symptoms, Obstetrics & Gynecology Clinics of North America
Prior, J. C. (2018), Perimenopause endocrinology, Endocrine Reviews
Maki, P. (2015), Cognition and the menopausal transition, Menopause
El Khoudary, S. (2020), Menopause transition and cardiovascular risk, Circulation
Baker, F. C. (2018), Sleep and circadian rhythms in the menopausal transition, Sleep Medicine Clinics
